Bruce Springsteen - Dancing in the Dark

Nemám sebemenší tušení, jestli někdo z vás zná tohoto úžasného zpěváka. Jmenuje se Bruce Springsteen a je to americký úspěšný a uznávaný zpěvák. Letos v září mu bude 63 let a většina z vás určitě slyšela o tom, že 11. července bude mít koncert u nás v ČR - jedná se JEDINÉ vystoupení ve Střední a Východní Evropě.

Prázdniny mají teď hlavní slovo..

Prázdniny se konečně hlásí o slovo a musím podotknout, že každý ze studentů si je zaslouží. Při dohánění známek, resp. zlepšení známek jsme se totiž dost nadřeli :D. Já osobně jsem úspěšně dokončila druhý ročník a příští rok mě čekají závěrečné zkoušky, takže budu mít poněkud nabitý školní rok - a ještě budu připravovat kamaráda na maturitu z německého jazyka.

Jinak moje plány na prázdniny jsou docela křehké. Přesně ještě nevím, jestli všechno klapne, ale chtěla bych se jet podívat na Pernštejnské slavnosti, které se konají začátkem července, potom někdy v srpnu určitě navštívím zámek Lednice a nakonec bych chtěla jet do Safari ZOO ve Dvoře Králové. Možná mě do budoucna ještě něco napadne - konec konců jsou to ještě dva měsíce..a budoucnost je nevyzpytatelná. Teď už ale mířím do hajan, tak přeji dobrou noc:).

Stmívání - Kapitolové povídky

Povídka zde

Název: Spasím vaši duši

Autor: Monyszek

Hlavní postavy: Cullenovi, Esme (zde se bude Esme v prvních kapitolách objevovat jako halucinace - stejně jako Bella v New Moon vídala Edwarda, Carlisle bude vídat Esme)

Vedlejší postavy: ??

Obsah: Před bojem s novorozenými dostala nevinná Esme ultimátum od Volturiových, o kterém nemohla nikomu říci - jestli po boji Isabellu nepromění, bude se k nim muset přidat. Jelikož Esme věděla, že k proměně nedojde tak brzy, při boji s novorozenými upíry nahrála svou vlastní smrt a s těžkým srdcem opustila svou milovanou rodinu jen proto, aby ji ochránila. Po Esmině ztrátě se Carlisle sbližuje s Bellou, v jejíž společnosti se cítí lépe, než je vůbec zdrávo..

Když se Carlisle dozví pravdu, rozhodne se Esminu duši spasit a zachránit ji - ale ani to nebude nic lehkého - Volturiovi dali Carlisleovi podmínku: Esme musí zachránit do 72 hodin, jinak bude navždy jejich.

Poznámka: xxx

Stav: Rozepsaná

Harry Potter - Kapitolové povídky

Povídka zde

Název: Jiskřivé momenty

Autor: Monyszek
Hlavní postavy: Dean Thomas, Seamus Finnigan
Obsah: Seamus o sobě vždy věděl, že je trochu jiný, ale netušil, že se od ostatních bude lišit natolik, že by se za to musel stydět. Jak zareagují na jeho orientaci spolužáci, rodiče a hlavně ten, kterého miluje?
Poznámka: Šestý ročník Bradavic a výš.
Jinak děkuji Carrie za vymyšlení názvu, v tomhle jsem fakt děsná!:D
Stav: Rozepsaná

Nezkrotná - 2. kapitola

Chuť jeho krve mi způsobila na jazyku úplnou tohu a rozkoš. Bylo to jako exploze a já si to náramně užívala. Z toho všeho mě probral až Heathův hlas.

,,Zo," vydechl blaženě a já se stěží odpoutala od jeho zápěstí. Naklonil se ke mě a políbil mě. Jazykem slízl krev z mých rtů a spokojeně se usmál. Vypadal tak šťastně. Byl šťastný. Šťastný a vděčný.

,,Děkuji Ti, Zo" zašeptal. Jen jsem zavrtěla hlavou a věřte nebo ne, měla jsem co dělat, abych ho nezačala líbat. Jeho rty se k tomu totiž úplně nabízely.

Seděli jsme mlčky v autě. Každý z nás se díval někam jinam a zároveň jsme se snažili ovládnout, aby jsme po sobě neskočili. Nevím, jak dlouho jsme tam seděli, ale slyšela jsem hodiny odbíjet půl sedmé. Pro přesvědčení jsem se podívala na mobil.

,,Sakra. Musím se vrátit do školy nebo přijdu pozdě." Heath jen chápavě přikývl. Za těch pár měsíců, co mě označili Heath dospěl a to se mi na něm líbilo víc, než by mělo.

,,Dovol mi, abych jel s tebou. Zpátky půjdu pěšky."

Poskočilo mi srdce radostí, i když to nebylo správné. Pro Heatha bylo okolí naší školy v poslední době dost nebezpečný a já bych o něj nechtěla přijít. Jen jsem přikývla a ten šťastný úsměv, který se mu rozlil po rtech nikdy nezapomenu. Nastartovala jsem auto, stiskla jsem Heathovu ruku, která se mě dotkla a vyjela jsem.

♠♠♠

Auto jsem zaparkovala u východní zdi. ,,Tady se naše cesty nejspíš rozcházejí."

Smutně se pousmál. ,,Bohužel."

Místo odpovědi jsem se k němu naklonila a jistou dávkou vášně jsem ho políbila. Oplatil mi to a pak vystoupil z auta. Zmizel mi z dohledu s těmito slovy: ,,Miluji Tě, Zo. Ozvu se hned, jak dorazím."

Povzdechla jsem si a vrátila jsem se do školy, kde mě určitě čeká výslech.

♠♠♠

Nemýlila jsem se. Ve společenské místnosti seděli dvojčata s Damienem a Jackem. Jen co jsem vešla dovnitř, tak ztichli. Bezpochyby se bavili o mě.

,,Povídej, Červenko, jaké to bylo s Heathem?"

Neurčitě jsem pokrčila rameny. ,,Všechno je vyřešené." Odpověděla jsem stručně a než se kdokoli z nich stihl na něco dalšího zeptat, zmizela jsem v pokoji. Potřebovala jsem nutně sprchu.

Zamířila jsem do koupelny, kde jsem se svlékla a pouštíc vodu jsem se postavila do mého vlastního sprchového koutu. Tohle by mi tupčím s matkou nikdy nedovolili. Unášela jsem se stékající vodou po mém těle. V hlavě jsem měla jen a jen Heatha a to, jak mu piju krev. Docela mě překvapilo i vyděsilo, teď přesně nevím, jak mi ruka sklouzávala k rozkroku. Rychle jsem vodu zastavila a zhluboka se nadechla. Radši jsem si do vlasů vmasírovala šampon, spláchla je teplou vodou a vylezla jsem z koupelny, když mi někdo ve stejnou dobu zaklepal na dveře.

Ach jo. Nemůžu mít ani trochu klidu. Otevřela jsem tedy dveře dřív, než by mi je někdo vyrazil a za dveřmi jsem spatřila Neferet, moji mentorku a pěknou mrchu samozřejmě.

,,Doufám, že jsi nezapomněla na dnešní rituál."

Neznatelně jsem protočila očima. Jsem předsedkyní Dcer a synů temnoty a mám zapomenout na něco takového? Ta ženská to vážně nemá v hlavě v pořádku. ,,Samozřejmě, že ne."

Přikývla a usmála se. ,,Mám pro tebe připravené malé překvapení." Znovu mi věnovala ten vynucený úsměv a odešla.

Podívala jsem se na mobil, který se rozsvítil na znamení vybité baterky, a kde jsem krom jiného měla esemesku od Heatha. ,,Došel jsem v pořádku, miluji tě."

Usmála jsem se a konečně jsem se podívala na hodinky. Posílal mi ji zhruba před hodinou. Neřekla bych, že jsem byla ve sprše tak dlouho. No, nevadí. Přešla jsem ke skříni, oblékla jsem se do slavnostních černých šatů a vydala jsem se do areálu, kde se měl rituál konat.

Jak jsem si myslela, moji kamarádi měli všechno připravené do posledního detailu. I Erik stál na svém místě a čekal, až bude moct vstoupit na scénu. Jack spustil hudbu a Erik vešel na podium. Všichni utichli a on spustil:

,,Já, ten, kdo noc už dávno dobře znal,

vyšel jsem v dešti - v dešti zpět se vlek.

Nahlíd jsem do nejpustších uliček,

minul jsem na obchůzce strážníka

a sklopil oči, nic jsem neprořek.

V nadzemské výši se tu vypínal

světelný ciferník, jak znamení

že čas svým krokem něco dal a vzal.

Já s nocí dávno důvěrně se znal."

Erik dorecitoval a já se s posledním tónem hudby zastavila u Nyktina stolu, kde jsem si vzala obřadní zapalovač a zamířila jsem k Damienovi.

,,Mírný ševelivý vánku z dálav, zdravím tě. Vzývám tvou čistotu a volnost a volám tě k nám!" Zapálila jsem knot Damienovi žluté svíčky a přesně ve stejnou chvíli jsme oba pocítili, jak kolem nás proletěl vítr. Usmála jsem se a přestoupila jsem k Shaunee.

,,Hřejivý, zářivý ohni z dálav, zdravím tě. Vzývám tvé životadárné teplo a volám Tě k nám!"

Červená svíčka, kterou pro rituály Shaunee vlastní se zapálila sama od sebe a my cítili, jak nás po tvářich popleskal plamen ohně, i když ve skutečnosti se žádný oheň nikde nevyskytoval. Měla jsem namířeno k Erin, když v tom se v kruhu objevila Neferet. Spustila nějaká slova, která jsme vůbec neznali.

,,Mabsolvo Amitto

Amplus Brevus

Sempler Mea"

Všechno kolem nás potemnělo a energie dosud dvou vyvolaných živlů se změnila v šedé pohybující se stíny - možná to byli duchové, kdo ví. Já a moji přátelé jsme na to jen užasle zírali do doby, než jsem si všimla, že východní zeď právě přelízá Heath a ony stíny si jdou pro něj. Věděla jsem, že je zle už od doby, co se objevili.

,,Heathe, ne!!" Vykřikla jsem zděšeně a rozběhla jsem se k němu ve snaze zachránit ho dřív, než si ho podají oni.

Nezkrotná - 1. kapitola

Sledovala jsem, jak Heath mizí za dveřmi Charlie's Chicken. Bylo mi z toho na nic, protože v hloubi duše jsem věděla, že Heatha už nikdy neuvidím a právě to mě deprimovalo ze všeho nejvíc.

,,Jdeme." Zavelela Afrodita a vytáhla mě ven. Afrodita byla moje spolužačka, která se nechtěně obětovala při záchraně Stevie Rae a stal se z ní obyčejný člověk s věšteckými schopnostmi.

,,Hej, Heathe. Zoey chce s tebou mluvit." Heath se samozřejmě otočil a já měla tu možnost vidět bolest v jeho očích. Zase. Za tohle jsem nenáviděla jak Afroditu, tak sebe. Afroditu za to, že ho zavolala a sebe,..no prostě jsem zrušila náš otisk, když jsem se vyspala s Lorenem Blakem, který mě, jak vyšlo najevo jenom zneužíval.

,,Promiň, že jsem Ti kdy vstoupila do života."

Nechala jsem Heatha Heathem a zbaběle jsem nasedla do auta. Počkala jsem, než se Darius, náš strážce, jeden z Erebových synů a Afrodita vzpamatovali a přisedli si ke mně. Darius nastartoval moje auto, brouka jak jsem mu přezdívala a odvezl nás do školy. Sbohem Heathe.

♠♠♠

Cestou jsem si zdřímla. Probudilo mě až ztichnutí motoru mého auta, který sice přede jak kočka, ale na druhou stranu je hlasitý. Rozhlédla jsem se. V autě nikdo nebyl. Bylo to tak lepší, protože jsem se mohla oddávat svým slzám, dokud mi někdo za pár minut nezaklepal zlehka na okno. Otočila jsem se po zvuku a spatřila Erika. Erik Night byl nejkrásnější kluk ze školy a shodou náhod jeden z mých kluků. Poslední dobou to mezi náma dost skřípalo.

,,Ty jsi brečela?" Zeptal se. Mlčky jsem přikývla, vystoupila jsem z auta sledujíc jeho ruku, kterou ke mně vztáhl, aby setřel poslední zbytky slz z mých tváří.

,,Eriku," zamumlala jsem.

,,Pověz mi, co se stalo." Vybídl mě, ale já zavrtěla hlavou. Erik a Heath se neměli zrovna dvakrát rádi, byli něco jako kočka s myší a tak jsem usoudila, že by nebylo vhodné mluvit před Erikem o dalším mým potencionálním klukovi.

,,No tak." Vybídl mě znovu a já se rozpovídala.

,,V Charlie's Chicken jsem potkala Heatha." Nenápadně jsem se na něj podívala, přičemž jsem zpozorovala, jak rysy jeho obličeje najednou ztvrdly, ale nechal mě mluvit.

,,Heath mi řekl, že mě miluje, ale prý mě nechce nikdy vidět, protože milovat mě bolí."

,,Heath má pravdu." Odpověděl stroze a odešel. Vlastně ani nevím, co jsem čekala. Že mi skočí kolem krku? To sotva.

♠♠♠

Po návratu do své ložnice jsem dle zvyku našla svou postel, padla do ní a usnula jsem. Musela jsem spát hodně dlouho a jako, když mě do vody hodí, protože najednou se mnou někdo začal zuřivě třást.

,,Zoey, vstávej!" Rozlepila jsem oči ve snaze zaostřit, kdo že mě to vlastně ruší z mého slastného spánku. Byla to Stevie Rae, moje nejlepší kamarádka, které jsem nedávno pomohla vstát z mrtvých.

,,Co se děje?" Zamručela jsem.

,,Čeká nás filmový maraton!" Vypískla nadšeně. Taky jsem byla nadšená, ale trochu jinak. Musela mě vážně budit kvůli nějakýmu stupidnímu sledování filmů?

,,Nemám náladu." Sedla jsem si na postel a protáhla se. ,,Viděla jsem se s Heathem," objasnila jsem, když jsem si všimla jejího nehezky soucitného a překvapného výrazu.

,,Červenko," vydechla.

,,Nemusíš se mnou zůstávat, klidně se jdi bavit, Stevie Rae." Nuceně jsem se usmála a ona odešla. Znovu jsem usnula.

Po probuzení jsem se zprudka posadila na postel. Zhluboka jsem dýchala. Měla jsem totiž zvláštní sen, o kterým se mi s nikým nechtělo mluvit. Ani se Stevie Rae. V onom snu jsem byla já, Zoey a Heath. Podařilo se nám obnovit náš otisk, což ve mě vyvolalo jistou dávku pozitivní nálady. Ačkoli měl můj plán ve splnění snu jisté trhlinky, vyskočila jsem na nohy, zamaskovala jsem své znamení a vyběhla jsem ven. Úplně jsem zapomněla, že ve společenské místnosti budou moji spolužáci, včetně Erika.

,,Kam máš namířeno, Červenko?" Zeptal se. Z Erikova hlasu jsem jasně slyšela podezření. Usoudila jsem, že lhaní bylo dost, tak jsem kápla božskou.

,,Jednou pro vždy to musím vyřešit s Heathem." Nečekala jsem na jeho odpověd a vyřítila jsem se ven ke svému broukovi.

V autě jsem pár minut bezdůvodně seděla. Přemýšlela jsem, co vlastně udělám, když už jsem tak úžasně vyběhla ven. Sáhla jsem do batohu, až na jeho dno, odkud jsem vylovila mobil a zavolala Heathovi. On musel vědět, že přijedu. Doufám tedy, že přijedu.

,,Do půl hodiny jsem u tebe." Oznámila jsem prostě a hovor hned ukončila. Odhodila jsem mobil na sedadlo spolujezdce a opustila jsem areál školy.

♠♠♠

Se svým milovaným autíčkem jsem zaparkovala na příjezdové cestě Heathova domu. Bylo to vhodné místo pro uskutečnění našeho plánu, protože Heath bydlel na konci města, kde se nepohybovalo moc lidí. Čekala jsem tam přes čtvrt hodiny. Myslela jsem si, že se Heath už neobjeví, ale po dalších pěti minutách se konečně otevřeli dveře auta a Heath si sedl vedle mě.

,,Tak co potřebuješ?" Zeptal se, aniž by se na mě podíval. Docela by mě zajímalo, co zajímavýho před sebou vidí, ale budiž.

Chvíli jsem tam jen tak seděla, jako bych byla k tomu sedadlu přikovaná, ale nakonec jsem se odhodlala vzít ho za ruku a nehtem ho škrábnout na zápěstí. Heath zděšeně vykřikl. Nějakou tu hodnou chvíli jsem jen hypnotizovala jeho krev, jejíž vůně mě udeřila do nosu. Cítila jsem jakýsi silný nával energie, který mi jasně říkal, že ho potřebuju. Že potřebuju jeho krev. Sklonila jsem se k jeho zápěstí, ze kterého teď vytékal pramínek krve a ignoujíc jeho reakce jsem začala pít tu úžasně voňavou, lidskou a sladkou krev, kterou jsem tolik milovala.

Škola noci - Kapitolové povídky

Povídka zde

        Název: Nezkrotná

Autor: Monyszek

Hlavní postavy: Zoey Redbird, Heath Luck

Obsah: Zoey lituje, že se nechala svést a zničila tak osobu, kterou milovala. Co když ale jde všechno změnit a vrátit od starých kolejí? Co se stane, když Zoey obnoví otisk se svým lidským přítelem Heathem, zatímco se Neferet ve stejnou dobu snaží zničit Školu noci, Zoey i osoby, které má ráda?

Stav: Rozepsaná

Povídky

• Kapitolové povídky
• Jednorázové povídky

• Kapitolové povídky
• Jednorázové povídky

• Kapitolové povídky
• Jednorázové povídky

• Kapitolové povídky
• Jednorázové povídky

• Kapitolové povídky
• Jednorázové povídky

Orel deváté legie

Název: Orel deváté legie
Autor: Rosemary Sutcliffová
Překladatel: Ludmila Havlíková, Tomáš Havlík
Ilustrace: Walter Hodges
Nakladatelství, rok, místo vydání, počet stran: BB/art s.r.o., Praha 3; rok 2011; počet stran: 260
Pořadí vydání: První vydání v českém jazyce
ISBN: 978 - 80 - 7381 - 889 - 0

Stručné údaje o autorovi: Rosemary Sutcliffová se narodila v hrabství Surrey v rodině námořního důstojníka. Ve dvou letech se u ní projevila Stillova choroba zasahující svalový systém a většinu času strávila na vozíku. Ve 14ti letech nastoupila na uměleckou akademii, kde se specializovala na malbu miniatur. Její první dílo se vystavovalo v Královské umělecké akademii. V roce 1950 vyšla její první kniha ,,Královnin příběh". Ku příležitosti jejích narozenin v roce 1975 jí byl udělen Řád britského impéria v hodnosti důstojnice. V roce 1992 byla povýšena do hodnosti velitelky ŘBI. Rosemary Sutcliffová zemřela roku 1992 ve věku 72 let.

Místo a doba děje: Římská Británie, 137 př.n.l.
Hlavní postavy: Marcus, Esca
Hlavní myšlenka: V roce 117 př.n.ů. se Devátá legie vydala na sever, aby potlačila povstání kaledonských kmenů. Nikdy se nevrátila. Při archeologických vykopávkách byl nalezen římský orel bez křídel, který je vystaven v Readingském muzeu. Chybějí ale důkazy, jak je možné, že se tam orel objevil. Autorka spojila tyto dvě záhady dohromady a napsala příběh ,,Orel deváté legie", který vypráví o Marcusovi, kkterý musí vypátrat, co se stalo s jeho otcem, který velel ztracené legii. Vydává se proto do neznámé země na nebezpečnou výpravu a nikdo nepředpokládá, že by se ještě mohl vrátit.
Citát z díla: ,,Počkám na kraji zahrady a zůstanu tam, dokud za mnou Esca nepřijde. Jen ať si mě někdo zkusí odtáhnout pryč. Dokážu kousnout i jiné lidi než Stefana a taky to udělám, pokud se mě někdo bude snažit odvést. Potom mě zbijí. Určitě by se ti nelíbilo, kdybych dostala výprask jen kvůli tomu, že jsi za mnou neposlal Escu, že Marcu?" - Cottia, strana 97.

Botasky

• Jednoho hezkého dne jsem si vyrazila do obchodu, kde jsem si koupila tyto botasky. Teď je moc nenosím - kdo by nosil botasky v takových vedrech - ale tyhle se mi zalíbily na první pohled.

Kocour

• Krátce po tom, co jsme se přestěhovali na vesnici, jsme si pořídili tohohle kocoura. Dostali jsme ho od nějaké mamčiny kolegyně z práce, takže už jméno měl --> Mourek. Na nějakou chvíli si našel útočiště v krabici od banánů, ve které byly nějaké ty důležité věci, co jsme si stěhovali:D.

Plyšový medvěd

• Další jedna ze starších fotek, tentokráte se jedná o plyšového méďu, jednoho z mnoha mých plyšáků. Než jsem dosáhla této konečné fotky, fotila jsem ho nejmíň 10x.

Květina

Česnek aflatunský - Allium aflatunense

• Česnek aflatunský nám každoročně roste na zahradě a já pochopitelně neodolala, abych jej vyfotila. Fotografie bude už takový 2-3 roky stará - vlastně od doby, co jsme se přestěhovali na vesnici, řekla bych.

Pokrevní pouta; Splynutí

• Mými novými přírůstky do knihovny jsou knihy s názvy Pokrevní pouta od Richelle Mead a Splynutí od Maggie Stiefvaterové.

Orel deváté legie, Stříbrná větev, Světlonoši

• Když mohu, zastavím se v knihkupectví a sem tam si zakoupím nějakou knihu. Tentokráte jsem si udělala menší radost k narozeninám a koupila jsem si knihy s názvy Orel deváté legie, Stříbrná větev a Světlonoši, přičemž dvě poslední knihy jsou volným pokračováním Orla deváté legie, který byl i zfilmován.