Nezkrotná - 2. kapitola

Chuť jeho krve mi způsobila na jazyku úplnou tohu a rozkoš. Bylo to jako exploze a já si to náramně užívala. Z toho všeho mě probral až Heathův hlas.

,,Zo," vydechl blaženě a já se stěží odpoutala od jeho zápěstí. Naklonil se ke mě a políbil mě. Jazykem slízl krev z mých rtů a spokojeně se usmál. Vypadal tak šťastně. Byl šťastný. Šťastný a vděčný.

,,Děkuji Ti, Zo" zašeptal. Jen jsem zavrtěla hlavou a věřte nebo ne, měla jsem co dělat, abych ho nezačala líbat. Jeho rty se k tomu totiž úplně nabízely.

Seděli jsme mlčky v autě. Každý z nás se díval někam jinam a zároveň jsme se snažili ovládnout, aby jsme po sobě neskočili. Nevím, jak dlouho jsme tam seděli, ale slyšela jsem hodiny odbíjet půl sedmé. Pro přesvědčení jsem se podívala na mobil.

,,Sakra. Musím se vrátit do školy nebo přijdu pozdě." Heath jen chápavě přikývl. Za těch pár měsíců, co mě označili Heath dospěl a to se mi na něm líbilo víc, než by mělo.

,,Dovol mi, abych jel s tebou. Zpátky půjdu pěšky."

Poskočilo mi srdce radostí, i když to nebylo správné. Pro Heatha bylo okolí naší školy v poslední době dost nebezpečný a já bych o něj nechtěla přijít. Jen jsem přikývla a ten šťastný úsměv, který se mu rozlil po rtech nikdy nezapomenu. Nastartovala jsem auto, stiskla jsem Heathovu ruku, která se mě dotkla a vyjela jsem.

♠♠♠

Auto jsem zaparkovala u východní zdi. ,,Tady se naše cesty nejspíš rozcházejí."

Smutně se pousmál. ,,Bohužel."

Místo odpovědi jsem se k němu naklonila a jistou dávkou vášně jsem ho políbila. Oplatil mi to a pak vystoupil z auta. Zmizel mi z dohledu s těmito slovy: ,,Miluji Tě, Zo. Ozvu se hned, jak dorazím."

Povzdechla jsem si a vrátila jsem se do školy, kde mě určitě čeká výslech.

♠♠♠

Nemýlila jsem se. Ve společenské místnosti seděli dvojčata s Damienem a Jackem. Jen co jsem vešla dovnitř, tak ztichli. Bezpochyby se bavili o mě.

,,Povídej, Červenko, jaké to bylo s Heathem?"

Neurčitě jsem pokrčila rameny. ,,Všechno je vyřešené." Odpověděla jsem stručně a než se kdokoli z nich stihl na něco dalšího zeptat, zmizela jsem v pokoji. Potřebovala jsem nutně sprchu.

Zamířila jsem do koupelny, kde jsem se svlékla a pouštíc vodu jsem se postavila do mého vlastního sprchového koutu. Tohle by mi tupčím s matkou nikdy nedovolili. Unášela jsem se stékající vodou po mém těle. V hlavě jsem měla jen a jen Heatha a to, jak mu piju krev. Docela mě překvapilo i vyděsilo, teď přesně nevím, jak mi ruka sklouzávala k rozkroku. Rychle jsem vodu zastavila a zhluboka se nadechla. Radši jsem si do vlasů vmasírovala šampon, spláchla je teplou vodou a vylezla jsem z koupelny, když mi někdo ve stejnou dobu zaklepal na dveře.

Ach jo. Nemůžu mít ani trochu klidu. Otevřela jsem tedy dveře dřív, než by mi je někdo vyrazil a za dveřmi jsem spatřila Neferet, moji mentorku a pěknou mrchu samozřejmě.

,,Doufám, že jsi nezapomněla na dnešní rituál."

Neznatelně jsem protočila očima. Jsem předsedkyní Dcer a synů temnoty a mám zapomenout na něco takového? Ta ženská to vážně nemá v hlavě v pořádku. ,,Samozřejmě, že ne."

Přikývla a usmála se. ,,Mám pro tebe připravené malé překvapení." Znovu mi věnovala ten vynucený úsměv a odešla.

Podívala jsem se na mobil, který se rozsvítil na znamení vybité baterky, a kde jsem krom jiného měla esemesku od Heatha. ,,Došel jsem v pořádku, miluji tě."

Usmála jsem se a konečně jsem se podívala na hodinky. Posílal mi ji zhruba před hodinou. Neřekla bych, že jsem byla ve sprše tak dlouho. No, nevadí. Přešla jsem ke skříni, oblékla jsem se do slavnostních černých šatů a vydala jsem se do areálu, kde se měl rituál konat.

Jak jsem si myslela, moji kamarádi měli všechno připravené do posledního detailu. I Erik stál na svém místě a čekal, až bude moct vstoupit na scénu. Jack spustil hudbu a Erik vešel na podium. Všichni utichli a on spustil:

,,Já, ten, kdo noc už dávno dobře znal,

vyšel jsem v dešti - v dešti zpět se vlek.

Nahlíd jsem do nejpustších uliček,

minul jsem na obchůzce strážníka

a sklopil oči, nic jsem neprořek.

V nadzemské výši se tu vypínal

světelný ciferník, jak znamení

že čas svým krokem něco dal a vzal.

Já s nocí dávno důvěrně se znal."

Erik dorecitoval a já se s posledním tónem hudby zastavila u Nyktina stolu, kde jsem si vzala obřadní zapalovač a zamířila jsem k Damienovi.

,,Mírný ševelivý vánku z dálav, zdravím tě. Vzývám tvou čistotu a volnost a volám tě k nám!" Zapálila jsem knot Damienovi žluté svíčky a přesně ve stejnou chvíli jsme oba pocítili, jak kolem nás proletěl vítr. Usmála jsem se a přestoupila jsem k Shaunee.

,,Hřejivý, zářivý ohni z dálav, zdravím tě. Vzývám tvé životadárné teplo a volám Tě k nám!"

Červená svíčka, kterou pro rituály Shaunee vlastní se zapálila sama od sebe a my cítili, jak nás po tvářich popleskal plamen ohně, i když ve skutečnosti se žádný oheň nikde nevyskytoval. Měla jsem namířeno k Erin, když v tom se v kruhu objevila Neferet. Spustila nějaká slova, která jsme vůbec neznali.

,,Mabsolvo Amitto

Amplus Brevus

Sempler Mea"

Všechno kolem nás potemnělo a energie dosud dvou vyvolaných živlů se změnila v šedé pohybující se stíny - možná to byli duchové, kdo ví. Já a moji přátelé jsme na to jen užasle zírali do doby, než jsem si všimla, že východní zeď právě přelízá Heath a ony stíny si jdou pro něj. Věděla jsem, že je zle už od doby, co se objevili.

,,Heathe, ne!!" Vykřikla jsem zděšeně a rozběhla jsem se k němu ve snaze zachránit ho dřív, než si ho podají oni.